Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zpět

Duben - Mormonek nám zase dělá radost :-). Vypadá to, že snaha se vyplatila a hřebčák už nás opět začíná docela poslouchat (abych to nezakřikla) - nožky v poho, na vodítku taky docela pěkně chodí a pěkně couvá a ustupuje... Je ale pořád hrozně nevybitej, takže votravuje kobyly :-) - už aby jsme měli kruhovku (ne pro Mormoše, ale kobyly) :-( . Jinak je prostě skvělej - mazlík :-). Akorát se nám při zvedání nohou trochu do člověka opírá, což při jeho výšce a váze není nejlepší, ale pracujeme na tom, aby se to odnaučil, tak snad se to povede... Prostě je super a na mladého hřebečka moooc hodnej a  - úpa super nádherně stavěnej... No posuďte sami...

Obrazek

Začátek května - Dneska nám opět Mormík udělal hroznou radost. Ve výběhu si totiž v klidu lehnul a nechal nás u něj být a v klidu usnul. Prostě mazlík, roční kůň, puberťáckej hřebeček... Je to skvělí pocit, když víš, že ti kůň takhle důvěřuje, prostě nezapomenutelnej... Když byl ještě malej hříboš, bylo to tak nějak normální, že s námi spinkal na pastvě, ale přece jenom ten rok je znát a z Mormona je už kus koně. Řekla bych, že na hřebce je hoděn hodnej, i když má tendence občas hřebčit. Docela se taky nechal vodit a zvedal v pohodě nožky. Akorát na vodítku se nerad podvoluje tlaku, ve volnosti j to v pohodě, ale zřejmě se na vodítku cítí moc svázaný. Jinak mám z něho radost - kromě toho, že opět napadal Jurku (skočí na ní a zakousne se jí do hřbetu krku) a to když jsem jí i se sedlem lonžovala... Ne příliš příjemné - Jurka se začne točit a Mormona ze sebe zkopává, naštěstí je její prioritou, aby mi nikdo z nich neublížil, takže to ještě jde... Prostě hřebčí...